Všichni dobře víme, co nám dnes komplikuje život snad na každém kroku a co prý (a zaručeně) ještě nemálo problémů přinese. Víme to dobře, jakkoliv to není pouhým okem vůbec viditelné. Říká se tomu Covid a ani ti nejstarší pamětníci si zřejmě nevzpomenou na něco podobného, co by nás kdy v minulosti postihlo. Protože ani naše země a snad ani jiná země světa nebyla ještě v takovém ohrožení, proti kterému by neexistovala stoprocentně účinná pomoc. A kterému by se nedalo vlastně ani vyhýbat.

Jak to přežít?

Nezbývá nám tak než se přizpůsobit situaci, již tu máme, a činit alespoň to, co je v lidských silách. Tedy omezovat kontakty s jinými lidmi, používat ochranné pomůcky, dodržovat hygienu, dbát o své zdraví, všímat si projevů jako kašel, horečka, únava, bolest hlavy a svalů či dušnost. Protože jenom tak je naděje, že se člověk vyhne onomu neviditelnému nepříteli, který už má po celém světě na svědomí nesčíslně životů. A určitě ještě přibudou. Tak úplně bezbranní mi lidé přece jenom nejsme. Své možnosti přece jenom máme. A nejednou nám může zachránit třeba i život docela banální umytí rukou.